Články
Poslední boj
Navštívil jsem místni hřbitov v Dolní Lhotě a je tam zajímavou věc.Jsou to zbytky T 34 a Hetzera,roztříleného na konci války.Něco jsem o tom zjistil a tady Vám to předkládám.
Posledním obrněncem, s nímž se utkal tank T-34/85 českých tankistů na českém území, byl Jagdpanzer 38 Hetzer.
Bylo to bezvěžové samohybné útočné dělo vyráběné v Praze a Plzni na podvozku československého tanku LT-38. Tankový souboj se odehrál 27. dubna 1945 u severomoravské vesnice Dolní Lhota. Jednotky německé 304. pěší divize tam za pomoci protitankových překážek zastavily postup osmi tanků 3. praporu československé tankové brigády. Českoslovenští tankisté ztratili v palbě dva T-34/85. Němci dokonce se dvěma zbylými Hetzery zaútočili na Dolní Lhotu, ale tam už se karta obrátila. T-34/85 četaře Miroslava Krejbicha ještě před vesnicí zasáhl první německé útočné dělo. Druhý německý obrněnec pronikl do vesnice, ale u prvních domků ho rozstřílel T-34/85 rotmistra Josefa Gregory. Výbuch po zásahu vytrhl skoro metrový otvor v bočním pancíři korby Hetzeru. Gregorův tank si tak zapsala na konto likvidaci čtvrtého obrněnce nacistů. Přestože šlo o poslední tankový souboj 1. československé tankové brigády, rotmistr Gregor se konečného vítěztví nedožil. O tři dny později ho v Moravské Ostravě zastřelil německý odstřelovač.
Obec Dolní Lhota leží ve východní části okresu Opava, nad levým břehem středního toku potoka Porubky. Nachází se tedy přibližně uprostřed mezi městy Ostrava a Opava. Katastrální výměra obce je 536 ha a v současné době zde žije 1300 obyvatel
Po dobu okupace byla Dolní Lhota součástí Sudet. Při osvobozovacích bojích padlo na pět set vojáků, mezi nimi devět příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a sedmnáct občanů obce.
Jak dopadl slezský sraz 2009
Zdravím Vás pánové.Asi jste si všichni všimli,že se tu před časem objevila pozvánka na Slezský sraz.
Tento sraz byl označen jako nultý ročník a šlo nám hlavně oto zjistit ,jestli je vůbec zájem hledačů se sejít a jestli se dá taková akce organizačně zvládnout.
Nutno dodat,že akce splnila a účastí i předčila naše očekávání a že jsme si z toho vzali spoustu cenných zkušeností, takže už pomalu plánujeme příšti ročník, kde už chceme zajistit možnost kvalitního ubytování, možnost stanování v bezprostřední blízkosti restáurece, možnost koupání, grilování a úrčitě zajistíme i nějaký zajímavý doprovodný program.( a v neposlední řadě,taky vhodná lokalita pro hledání)
Takže jak jsem to prožil já...
Přijíždím s kolegou v sobotu ráno na místo srazu a jdu vyzvednout kluky,kteří se už nemohli dočkat a nocujou kousek dále v údolí. Před desátou se vracíme k hospodě,kde už čeká asi 15 chlapů, dojde na pozdravy,seznámení a za chvilku se otvírá hospůdka takže dojde taky na pivečko.
Následující hodinku plánujeme místa pro hledání a vyměnujem zkušenosti s blízkou lokalitou. Poté se rozdělujem na několik menších skupinek a vyrážíme, já jdu s pár klukama kouknout na nedaleký břidlicový lom a štolu kde ustala těžba někdy mezi válkama.
Do štoly se nechceme pouštět hlouběji bez pořádného vybavení,tak se přesouváme do lesíka, kde ale stejně častěji posedáváme a kecáme,než hledáme.
Kolem 16.dorážíme zpět na místo srazu,kde už začala prezentace a určení nálezu a očekávame příchod dalších kolegu. Dále probíha volná zábava ,kolega jkm prezentuje svou sbírku padlých letadel plánujou se další akce a někteří lidé se už pomalu loučí a odjíždějí domů.
Na večer se nám už začalo kazit počasí,tak odjíždím s pár klukama na nedaleké tábořiště snadějí ,že se nám to počasí snad vylepší. Po dvouhodinovém moknutí se ozval kolega s nabídkou přespání na jeho chatě,která je o pár vesnic dál,(díky moc Jirko)tak si zbalíme vyzvednem kolegu z hospody a jedem se vyspat do sucha.
V tento okamžik nás zbylo už jen 7 statečných a jedna statečná holka.(kolegová malá dcerka). Ted už jsme všichni solidně unavení,tak už jenom popíjíme pivečko a postupně zaleháme.
Ráno ještě stihnem prohlídnout Jirkovou sbírku u které jsme všichni nevěřícně kroutili hlavou (a to jsem se dozvěděl,že to byl spíše "šrot",že zajímavé věci měl vedle v místnosti...) a jedeme zpátky k hospodě,kde ještě potkáváme 2 kolegy kteří tam spaly v autě.
S části lidma se už loučíme a zbytek se jedem ještě podívat na památník a techniku na Hrabyn.
Stihnem ještě krátke hledání v blízkem lesíku,ale už je na nás vidět unava,tak to za chvilku balíme a loučíme se stím,že tohle nebyla poslední akce a snad se zase brzy potkáme.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem zůčastněným hledačům,kteří nám pomohli vytvořit skvělou atmosféru a snad jsme nikoho nezklamali absenci doprovodného programu, slabšími nálezy a počasím.
Slezský sraz 2010
Pátek: Je pátek ráno něco po 9.hodině,beru do auta Jožku a Fešáka a jedeme směr Suché Lazce.
Po cestě uděláme ještě nutnou zastávku v lihovaru ve Velké Polomi a v 10.00 jsme na místě.
U hospody nás už vyhlíží panzer (který tu je od včerejška) a vypravuje zážitky z předešlé noci.
Zhruba po hodince už máme otevřenou hospodu a tak si dáváme nějaké pivko a ubytujem se.
Mezitím se k nám přidají další 2 chlapi a začínáme plánovat kdy a kde vyrazíme hledat....
Okolo poledne se přesouváme na nedaleké loučky a remízky,kde se zdržíme něco přes
hodinku. Za tu chvíli jsme našli pár mincí,knoflíku,nábojů a nějakou plombu.
Hledat by se dalo ještě dál,ale je nám všem neskutečné vedro,tak se vracíme zpět k hospodě
a hlavně k místní přehradě,ve které jsme se parádně osvěžili.
Mezitím se na místo sjíždějí už další kolegové,kteří taky ještě zkoušejí štěstí na okolních
loučkách a lesích,ale díky vedru se i oni po pár hodinách vrací a dají přednost chlazenému pivku
a koupání v přehradě.
Pomalu se blíží večer a nato,že je den před začátkem srazu napočítám přes 20 hledačů.
Probíhá seznamování,popíjení a vášnivé debaty o všem možném.
V noci se ještě pokouším něco ugrilovat a moc nechybělo abych nezapálil lavičku
Už vím že je toho dneska na mne moc,tak se kolem půlnoci uložím do postele.
Zbytek chlapů zůstava asi ještě 2 hodinky a pak se rozcházejí na pokoje,do aut a nebo
do "stanového městečka" které si nedaleko postavili......
Sobota: Ráno vstáváme poměrně brzo a pohled okna dáva tušit,že dneska bude opět vedro.
Hospoda je ještě zavřená,tak se někteří projdou dále do vesnice,do místního obchodu.
Pomalu začínají přijíždět další návštěvníci a zároveň pár chlapů odchází zkusit své štěstí v
okolních lesích. V 10. se nám otvírá hospoda,kde si dá většina nějaké to pivko a za hodinku
je většina hledačů v terénu.
My co zůstaváme tak připravujem soutěže na odpoledne,vítáme nově příchozí a chodíme
se koupat, no a semtam nějaké to pivko.
V 16 hodin už je většina chlapů zpátky a můžem začít se soutěžemi.
Jako první soutěž začne "slepý hledač"
Smyslem soutěže je najít 5 x 1 kčs na zhruba 6ti metrech čtverečních.
No a aby to nebylo tak jednoduché,tak měli soutěžíci zavázané oči šátkem a mince byly
položeny volně na dlaždičky,takže bylo i dost rušivých signálu.
Myslím že se tahle soutěž líbila a pro mnohé to bylo první "noční hledání"
Následovala soutěž "hod granátem" kdy se házelo replikou německého granátu.
Cílem bylo trefit co nejpřesněji čtverec o rozměru asi 1m čtvereční,který byl ve svahu zhruba
15m daleko. Na první pohled to byl jednoduchý úkol,ale moc lidí se netrefilo.
Poslední soutěž byla "vědomostní kvíz" který připravil kolega panzer.(téma WW2)
Některé výsledky byli opravdu na zamyšlenou,ale většina to zvládla nadprůměrně.
Po ukončení soutěží proběhla tombola a vyhlášení nejlepšího nálezu.
(jako nej.nález jsme vyhodnotili digitální foťák kteří našli chlapi z Třince a který ztratil kolega
z Ostravy - díky chlapi za poctivé vrácení)
Poté už probíhá volná zábava,koupání a k večeru se ještě objevil kolega JKM,který se s námi
podělil o své výzkumy v oblasti sestřelených letadel.
V noci se přesouváme do vnitřních prostor restaurace,kde teče jedno pivo za druhým a z
jukeboxu znějí písně počínaje Elvisem až po Sepulturu.
Kolega ze Slovenska a z Moravy nám na stole předvedli kásný ploužák a někteří se nato už
asi nemohli dívat,tak si ustlali rovnou na stole
Končíme kolem 3 ráno a málokdo má na účtě méně než 20 piv...
Neděle: Vstáváme o něco později než v sobotu,ale už není kam spěchat. Počkáme něž se otevře
hospoda,kde si doplatíme účty,dáme kafe a pomalu se začínáme loučit a postupně
odjíždíme domu. (někteří borci zůstavají až do pondělka)
Závěrem bych chtěl všem zůčastněným poděkovat za to,že pomohli vytvořit skvělou atmosféru , za poctivé navrácení foťáku a bodáku od milana a za zaplacení své útraty,protože z toho jsem měl trochu obavy,když jsem na učtě velikosti A4 viděl to obrovské množství piv,jídlo a cíga.
Zároven bych chtěl poděkovat i majitelce (která tu určitě nahlídne) za poskytnutí zázemí,kvalitní obsluze a skvělému guláši. Dále bych se chtěl majitelce omluvit za leknutí když ji vletěl do kuchyně granát...... to si jen kolega trénoval soutěž....(samozřejmě,že šlo o kopii)
No a uplně na závěr děkuji všem kolegům ze SILESIA HUNTERS za pomoc při organizaci srazu.
autor: Filo
Mapa stránek